Living Labs for Co-Creating Solutions to Reduce Agricultural Eutrophication

Očekávaný výsledek:Činnosti v rámci tohoto tématu přímo reagují na cíl mise „Půda“ zřídit 100 živých laboratoří a majáků s cílem stát v čele přechodu na zdravou půdu do roku 2030 a podpořit cíle mise „Půda“[1]. Činnosti by měly rovněž přispívat ke společné zemědělské politice a k plnění ambicí a cílů Zelené dohody pro Evropu, a konkrétněji cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, strategie EU pro půdu do roku 2030 a návrhu směrnice o monitorování a odolnosti půdy, jakož i rámcové směrnice EU o vodě, evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost, směrnice o dusičnanech, akčního plánu pro nulové znečištění, sdělení o podpoře biotechnologií a biologické výroby v EU, jakož i cílů udržitelného rozvoje [2].Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:posílené kapacity pro participativní, interdisciplinární a transdisciplinární výzkum a inovace, které umožní spoluvytvářet a společně provádět ekonomicky životaschopná řešení v oblasti zdraví půdy s cílem snížit eutrofizaci ze zemědělství a zlepšit kvalitu vody;lepší monitorování zdraví půdy a větší dostupnost vysoce kvalitních standardizovaných údajů o půdě na místní a regionální úrovni;větší dostupnost prakticky orientovaných znalostí a nástrojů pro správce a uživatele půdy, což povede k lepšímu přijetí účinných řešení v oblasti zdraví půdy s cílem snížit eutrofizaci v různých kontextech;Tvůrci politik si jsou více vědomi rizik spojených s eutrofizací a místních potřeb, pokud jde o zdraví půdy, včetně jejích hnacích sil, a mohou tyto znalosti využít k navržení a provádění účinnějších politik ke snížení eutrofizace a zlepšení zdraví půdy při současném zohlednění ekonomické udržitelnosti řešení. Oblast působnosti:Eutrofizace je kritickou environmentální otázkou, která postihuje především vodní útvary, ale je z velké části způsobena dynamikou živin v půdě spolu s příspěvky rozptýlených zdrojů. Eutrofizace vede k rozkvětu řas, hypoxii a ztrátě biologické rozmanitosti, což následně narušuje celé potravinové řetězce ohrožující dostupnost a bezpečnost potravin, jakož i další funkce ekosystémů a služby, které poskytují (např. pitná voda, rekreace). Postupy hospodaření s půdou, zejména v zemědělských půdách, mohou vést k nadměrnému hromadění živin v půdě, zejména dusíku (N) a fosforu (P), a k odtoku nebo vyplavování do vodních útvarů. Hospodaření s půdou tak představuje důležitou strategii pro zmírnění eutrofizace [3]. Kromě toho degradované půdy s nízkou schopností zadržovat vodu a omezenou schopností koloběhu živin zhoršují eutrofizaci. Obnova zdraví půdy proto nabízí kritickou příležitost pro zachycení živin a snížení následných dopadů na vodní prostředí.Mise „Půda“ navrhuje zavedení živých laboratoří jako nový přístup k výzkumu a inovacím v oblasti zdraví půdy [4]. Živé laboratoře mají potenciál usnadnit ekologickou transformaci zapojením více aktérů do reálných lokalit v místním/regionálním prostředí s cílem společně vytvářet řešení v oblasti zdraví půdy a dosáhnout rozsáhlých dopadů na zdraví půdy a správu půdy. Projekty financované v rámci tohoto tématu by měly zavést řadu živých laboratoří s cílem rozšířit a doplnit síť živých laboratoří pro zdraví půdy zahájenou v předchozích tématech mise „Půda“ s cílem postupně zřídit 100 živých laboratoří a majáků, které budou do roku 2030 stát v čele přechodu ke zdravé půdě [5].Živé laboratoře pro zdraví půdy jsou dlouhodobou spoluprací mezi více subjekty s cílem řešit společné problémy v oblasti zdraví půdy v reálných lokalitách na místní nebo regionální úrovni [6] (10 až 20 lokalit v každé živé laboratoři). V závislosti na úrovni, na níž každá živá laboratoř funguje, a na konkrétním kontextu (např. zahrnuté využívání půdy nebo řešené problémy v oblasti zdraví půdy) mohou žadatelé výjimečně navrhnout živé laboratoře s menším počtem míst. Živé laboratoře mohou řešit problémy se zdravím půdy v rámci různých způsobů využití půdy (zemědělské, lesní a (polo)přírodní) nebo napříč nimi. Jednotlivými lokalitami mohou být zemědělské podniky, lesní hospodářství, (polo)přírodní oblasti atd., kde se práce provádějí a monitorují v reálných podmínkách. V případě eutrofizace by měl být proveden výběr lokalit, aby se zajistilo komplexní zastoupení různých faktorů, které přispívají k procesu eutrofizace v malém povodí řeky a kde mohou být řešení společně vyvíjena a prováděna. Lokality by se měly nacházet v oblastech ohrožených dusičnany [7] určených zeměmi EU nebo regionálními orgány ve vykazovaném období 7 (nebo novějším) nebo by jejich umístění v jiných oblastech mělo být odůvodněno jasným odůvodněním problému eutrofizace na základě vnitrostátních, regionálních nebo místních údajů. Majáky jsou místa, která jsou příkladná ve své výkonnosti, pokud jde o zlepšování zdraví půdy, a slouží jako místa pro demonstraci řešení, školení a komunikaci. Majáky mohou být součástí živé laboratoře nebo mohou být umístěny mimo živou laboratoř. Očekává se, že projekty financované v rámci tohoto tématu nastartují participativní proces nebo budou stavět na stávajících procesech. Pokud budou nové navrhované živé laboratoře vycházet ze stávajících procesů, měly by doplňovat stávající síť laboratoří Mission Soil Living Labs a přinášet jedinečné výsledky.Zatímco projekty trvají v průměru přibližně čtyři roky, doba trvání projektů v rámci tohoto tématu by měla vyhovovat delším časovým lhůtám potřebným k zavedení participativních procesů a/nebo k uskutečnění půdních procesů.Subjekty, které se zabývají společnými společnými výzvami v oblasti zdraví půdy v rámci živých laboratoří téhož projektu i napříč nimi, budou moci porovnávat výsledky, vyměňovat si osvědčené postupy, validovat metodiky, replikovat opatření a řešení a těžit z křížového obohacování, čímž urychlí přechod ke společnému cíli, kterým je zlepšení zdraví půdy a snížení eutrofizace.Návrhy by měly:podpořit zřízení čtyř až pěti živých laboratoří, které by spolupracovaly na aspektech zdraví půdy, jež by mohly ovlivnit eutrofizaci v