Advancing Knowledge and Protection Measures for Deep-Sea Ecosystems

Očekávaný výsledek:Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:členské státy a přidružené země přispívají k provádění nástrojů řízení podle jednotlivých oblastí, jako jsou cíle ochrany a přístupy k adaptivnímu řízení pro hlubinné regiony podle Smlouvy o biologické rozmanitosti mimo vnitrostátní jurisdikci (BBNJ) a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu (GBF), pro regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO) a pro přechodové oblasti s výlučnou ekonomickou zónou EU, zejména určováním ekologicky a biologicky významných mořských oblastí (EBSAS) a poskytováním informací pro příští globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;Orgány veřejné moci upřednostňují zahrnutí hlubinných oblastí do svého cíle 30% ochrany a zároveň posilují územní plánování námořních prostor prostřednictvím vědecky podložených informací, mapování stanovišť a ekosystémového přístupu v souladu se strategiemi EU pro biologickou rozmanitost a přizpůsobení se změně klimatu do roku 2030. Oblast působnosti:Hluboké moře představuje 90% objemu oceánu a zůstává nejméně prozkoumaným biomem planety. Víme však, že hluboké moře tvoří rozsáhlý a složitý soubor ekosystémů, jejichž fungování má zásadní význam pro zbytek biosféry, globální biogeochemické cykly a ekosystémy, na nichž závisí mnoho pozemského života, včetně lidské civilizace. Kritickými omezujícími faktory při definování a provádění opatření na ochranu a obnovu jsou nedostatek znalostí o biologické rozmanitosti a vhodné monitorování, zejména ve vrstvách pod 1000 m. Hlavními důvody jsou omezený přístup a vysoké náklady na průzkum rozmanitosti biotopů v hlubokém moři a dostupné zdroje pro identifikaci organismů v celé škále velikostí (od mikroorganismů po megafaunu) a popis fungování ekosystémů.V souladu s cíli a úkoly strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, nařízení EU o obnově přírody, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, strategie pro evropské vědy o živé přírodě, Evropského paktu o oceánech, Smlouvy o biologické rozmanitosti mimo vnitrostátní jurisdikci a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu by návrhy měly:zaplnit mezery v zeměpisném pokrytí při mapování stanovišť, soupisu druhů, genetické rozmanitosti, ekologickém fungování, potravních sítích a ekologickém propojení (včetně stěhovavých druhů) hlubinných mořských ekosystémů v batypelagických a propastněpelagických zónách (abyssální mořské dno, hydrotermální lokality, podmořské hory, kaňony a přes vodní sloupec) mezi nimi a s mělčími oceánskými zónami (mezopelagickými, epipelagickými, pobřežními...);vyvíjet, integrovat a zavádět zobrazovací, akustické, multiomické, genomické a taxonomické technologie a metodiky pro inventarizaci a rychlou identifikaci hlubinných mořských druhů od mikrobů, bezobratlých až po stěhovavé druhy, vrcholné predátory, jako jsou žraloci a savci, korály a další druhy tvořící stanoviště, vytvářet referenční soubory údajů z identifikovaných vzorků poukázek a nové metody ke zlepšení monitorování a inventarizace biologické rozmanitosti a objevování nových biologických znaků, zlepšovat porozumění odolnosti ekosystémů vůči klimatickým a antropogenním tlakům;přispívat k celosvětové iniciativě pro taxonomii Úmluvy o biologické rozmanitosti a k volnému a otevřenému přístupu k údajům o biologické rozmanitosti v rámci Globálního informačního nástroje pro biologickou rozmanitost;stanovit výchozí hodnoty, prostorovou a časovou dynamiku, posoudit a předpovědět kumulované dopady změny klimatu a dalších antropogenních stresorů, včetně hluku pod vodou, na fungování ekosystémů a služby, včetně biologické populace rybářských plavidel s uhlíkovým čerpadlem;popsat holistické interakce mezi zdravím hlubinných moří, oceánů a planet a navrhnout využitelné znalosti zapojením více zúčastněných stran za účelem určení přístupů adaptivního řízení a scénářů zmírňování a ochrany pro prioritní hlubinné oblasti s cílem snížit dopady změny klimatu a dalších antropogenních stresorů na strukturu a fungování ekosystémů;určit ukazatele a prahové hodnoty, jako jsou základní oceánské proměnné (EOV) a základní proměnné biologické rozmanitosti (EBV), a navrhnout nákladově efektivní přístupy k pozorování a integraci údajů pro dlouhodobé monitorování a modelování fungování hlubinné biologické rozmanitosti a ekosystémů, které zahrnují koncentraci kyslíku, toky uhlíku, živiny a biogeochemii, s cílem informovat vedení o dopadech a opatřeních pro zachování nebo zmírnění. Návrhy by měly stanovit zvláštní úkoly a zdroje pro spolupráci s projekty financovanými v rámci tohoto tématu, jakož i s dalšími příslušnými mezinárodními projekty, projekty Horizont Evropa a Horizont 2020 v oblasti biologické rozmanitosti moří, funkční ekologie a pozorování, mapování, monitorování a modelování. Návrhy by měly rovněž stanovit odpovídající zdroje pro zajištění úzké spolupráce se znalostním centrem ES pro biologickou rozmanitost (KCBD) a jeho vědeckou službou. Mezinárodní spolupráce je podporována.