Living Laboratories for Monitoring and Mitigating Carcinogenic Substances in Soil: Assessment of Cancer Risk Effects on Humans

Očekávaný výsledek:Činnosti v rámci tohoto tématu budou přímo směřovat k cíli mise „Půda“ zřídit do roku 2030 100 živých laboratoří a majáků, které povedou přechod ke zdravé půdě. Činnosti rovněž přispějí k cíli Mise proti rakovině, tj.: „zlepšit do roku 2030 životy více než 3 milionů lidí prostřednictvím prevence, léčby a pro osoby postižené rakovinou, včetně jejich rodin, aby žili déle a lépe“. Činnosti by měly rovněž přispět ke splnění ambicí a cílů Zelené dohody pro Evropu, a konkrétněji cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, strategie EU pro půdu do roku 2030, návrhu směrnice o monitorování a odolnosti půdy, akčního plánu pro nulové znečištění, Evropského plánu boje proti rakovině, přístupu „jedno zdraví“, evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, akčního plánu pro evropský chemický průmysl, jakož i cílů udržitelného rozvoje [1].Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:zvýšené kapacity pro participativní, interdisciplinární a mezioborový výzkum a inovace za účelem spoluvytváření a společného provádění ekonomicky životaschopných řešení v oblasti zdraví půdy přizpůsobených půdám kontaminovaným nebo ohroženým kontaminací karcinogenními látkami;lepší pochopení environmentálních cest, kterými tyto látky ovlivňují člověka a potravinový řetězec, a vazeb (poháněčů a procesů) mezi karcinogenními látkami [2] v půdě a výskytem rakoviny, úmrtností a prevalencí u lidí. Oblast působnosti:Odhaduje se, že environmentální rizika rakoviny a rizika rakoviny z povolání přispívají k více než 10 % celkové onkologické zátěže v Evropě, přičemž znečištění půdy karcinogenními látkami, jako jsou PFAS, a těžkými kovy, jako je arsen a kadmium, představuje významné riziko pro lidské zdraví a zdraví životního prostředí [3]. Složité vztahy mezi postupy obhospodařování půdy, mateřským materiálem půdy, vlastnostmi půdy a přítomností karcinogenních látek však zůstávají do značné míry neznámé. Kromě toho existují značné mezery ve znalostech o biologickém monitorování, bioakumulaci a procesech přenosu látek znečišťujících půdu do potravinového řetězce, vody a ovzduší, způsobech expozice člověka a dopadu této expozice na incidenci, úmrtnost a prevalenci rakoviny.Projekty v rámci tohoto tématu mají rozšířit a doplnit síť laboratoří a majáků mise Živá půda zahájených projekty financovanými v rámci pracovních programů mise Půda na roky 2023, 2024 a 2025 s cílem postupně zřídit 100 živých laboratoří a majáků, které budou do roku 2030 stát v čele přechodu ke zdravé půdě.Mise Půda navrhuje nový přístup k výzkumu a inovacím v oblasti zdraví půdy, včetně provádění živých laboratoří. Živé laboratoře mají potenciál usnadnit ekologickou a spravedlivou transformaci zapojením více subjektů do reálných lokalit v místním/regionálním prostředí s cílem společně vytvářet řešení v oblasti zdraví půdy a dosáhnout rozsáhlých dopadů na zdraví půdy a správu půdy.Živé laboratoře jsou dlouhodobou spoluprací mezi více subjekty při řešení společných problémů v oblasti zdraví půdy v reálných lokalitách na místní nebo regionální úrovni (10 až 20 lokalit v každé živé laboratoři). Živé laboratoře mohou řešit problémy se zdravím půdy v různých způsobech využití půdy (zemědělské, (peri)městské, (post)průmyslové, lesní a (polo)přírodní). V závislosti na úrovni, na níž každá živá laboratoř funguje, a na konkrétním kontextu (např. zahrnuté využívání půdy nebo řešené problémy v oblasti zdraví půdy) mohou žadatelé výjimečně navrhnout živé laboratoře s menším počtem míst. Jednotlivými lokalitami mohou být zemědělské podniky, lesní hospodářství, městské zelené plochy, průmyslové oblasti atd. Místa, která jsou příkladná ve své výkonnosti z hlediska zlepšování zdraví půdy a slouží jako místa pro demonstraci řešení, školení a komunikaci, jsou majáky. Majáky mohou být součástí živé laboratoře nebo mohou být umístěny mimo živou laboratoř. Očekává se, že projekty financované v rámci tohoto tématu nastartují participativní proces. Pokud budou nové navrhované živé laboratoře vycházet ze stávajících procesů, měly by doplňovat stávající síť laboratoří Mission Soil Living Labs a přinášet jedinečné výsledky projektu. Zatímco projekty trvají v průměru přibližně čtyři roky, doba trvání projektů v rámci tohoto tématu by měla vyhovovat delším časovým lhůtám potřebným k zavedení participativních procesů a/nebo k uskutečnění půdních procesů.Subjekty, které se zabývají společnými společnými výzvami v oblasti zdraví půdy v rámci živých laboratoří téhož projektu i napříč nimi, budou moci porovnávat výsledky, vyměňovat si osvědčené postupy, validovat metodiky, replikovat opatření a řešení a těžit z vzájemného obohacování, čímž urychlí přechod ke společnému cíli, kterým je zlepšení zdraví půdy.Návrhy by měly:podpořit zřízení čtyř až pěti živých laboratoří zaměřených na výzkum a inovace, které budou spolupracovat napříč různými způsoby využití půdy s cílem: 1) poskytovat sanační řešení založená na výzkumu pro kontaminaci půdy karcinogenními látkami; 2) zkoumat vazby mezi karcinogenními látkami [2] v půdě a přenosem znečišťujících látek z půdy na člověka (např. vzduchem, vodou nebo potravinovým řetězcem) a dlouhodobý dopad na výskyt, úmrtnost a prevalenci rakoviny u lidí. Navrhovaná řešení by měla být přizpůsobena různým environmentálním, socioekonomickým a kulturním souvislostem, v nichž živé laboratoře působí. Živé laboratoře by měly být umístěny alespoň ve třech různých členských státech a/nebo přidružených zemích. Zvláštní pozornost by měla být věnována regionům, které to nejvíce potřebují (kritická místa karcinogenních látek [5]). Návrhy by měly vysvětlit důvody a mechanismus spolupráce v rámci živých laboratoří a mezi nimi.zavést v živých laboratořích interdisciplinární, participativní a multiakční přístup s cílem společně provádět místně přizpůsobená řešení pro izolaci, imobilizaci, snížení a/nebo odstranění karcinogenních látek do půdy a z půdy