Development of Methods for Assessing Presence, Functions and Sensitivity of Groundwater Ecosystems

Očekávaný výsledek:Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem těmto očekávaným výsledkům:zlepší se znalosti stávajících ekosystémů podzemních vod [1] a podpoří se tvůrci politik a techničtí odborníci při posuzování jejich přítomnosti, funkcí a stavu nebo stavu a jejich úlohy při zmírňování změny klimatu;společnost těží z lepších znalostí a povědomí o rizicích znečištění a nadměrného využívání podzemních vodních ekosystémů a ekosystémových služeb, které poskytují, včetně možných důsledků pro další související ekosystémy (přidružené vodní a závislé suchozemské ekosystémy) a pro lidské zdraví, jakož i pro zabezpečení potravin a vody, snižování rizika katastrof a budování odolnosti;vodní politiky EU jsou podpořeny novými vědeckými poznatky a veřejné orgány jsou lépe vybaveny pro stanovení účinných opatření na ochranu biologické rozmanitosti podzemních vod a jejich možných vazeb na ekosystémy závislé na podzemních vodách. Oblast působnosti:Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu vody v Evropě (2024)[2] zdůraznila, že 77 % podzemních vod, které zásobují dvě třetiny pitné vody v EU, je v dobrém chemickém stavu. Pokud jde o podzemní vody, které nedosahují dobrého chemického stavu, zpráva označila dusičnany, pesticidy a léčiva za hlavní problémy. Méně je však známo o kontaminujících látkách, které vzbuzují nové obavy, jako jsou perfluorované látky (např. PFAS), mikroplasty a antimikrobiální rezistence. Cílem návrhu Komise [3] na revizi seznamů látek znečišťujících povrchové a podzemní vody a jejich norem v rámcové směrnici o vodě, ve směrnici o podzemních vodách a ve směrnici o normách environmentální kvality je tyto obavy řešit. Ačkoli sladkovodní normy mohou sloužit jako měřítko, normy, které chrání sladkovodní ekosystémy, nemusí dostatečně chránit ekosystémy podzemních vod.[4] Pro spolehlivé posouzení nebezpečnosti je zapotřebí mnohem silnějších důkazů o přítomnosti, funkcích a citlivosti ekosystémů podzemních vod.Pokud jde o ekosystémy podzemních vod a jejich biologickou rozmanitost v Evropě, existují značné mezery ve znalostech, což ztěžuje zavedení jejich účinné ochrany. Návrhy by se měly těmito nedostatky zabývat, což by v konečném důsledku vedlo k lepší ochraně našich cenných zdrojů pitné vody, jakož i biologické rozmanitosti a geodiverzity podzemních vod, ale také ekosystémů a biologické rozmanitosti závislých na podzemních vodách (vodních a suchozemských).Konkrétněji by návrhy v rámci tohoto tématu měly zahrnovat všechny tyto činnosti:zlepšit a vyvinout inovativní metody, včetně využití senzorů (např. biosenzorů, dálkových senzorů), pro posuzování a charakterizaci ekosystémů podzemních vod a jejich citlivosti a pro identifikaci přítomnosti a funkcí různých taxonomických skupin a organismů;zavést harmonizované, validované a v konečném důsledku standardizované metody a získat spolehlivé experimentální údaje o akutních a chronických účincích pro posuzování ekotoxicity znečišťujících látek, pokud jde o ekosystémy podzemních vod, a zejména citlivé/citlivé ekosystémy, s cílem upřednostnit látky a odvodit normy pro podzemní vody za účelem jejich ochrany;určit soubor složek biologické a fyzikálně-chemické kvality s ohledem na možné budoucí posouzení a klasifikaci ekologického stavu podzemních vod pro začlenění do právních předpisů EU týkajících se vody. To by mělo zahrnovat vypracování kritérií a cílů týkajících se dočasných nebo dlouhodobých dopadů na ekosystémy podzemních vod. V příslušných případech by činnosti měly vycházet z výsledků minulých a probíhajících projektů a iniciativ financovaných EU, například projektů financovaných spolufinancovaným partnerstvím „Water4All“, se zaměřením na podzemní vody, a rozšiřovat je s cílem sdílet zkušenosti, dosáhnout synergií a zabránit zdvojování činností.Návrhy se vyzývají, aby kombinovaly interdisciplinární odborné znalosti a integrovaly perspektivy z různých úrovní správy.Mělo by být vyvinuto konkrétní úsilí s cílem zajistit, aby údaje získané v souvislosti s financovaným projektem byly FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable), a prozkoumat pracovní postupy, které mohou poskytnout údaje FAIR již od návrhu, tj. údaje, které jsou FAIR z jeho generace. V případě potřeby by mohly být zváženy možnosti, které nabízí evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) a příslušné evropské výzkumné infrastruktury, včetně katalogu života (COL), DiSSCo, konsorcia LifeWatch ERIC, eLTER a konsorcia MIRRI-ERIC (a jakékoli jiné příslušné výzkumné infrastruktury, která byla Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI)[5] upřednostněna za účelem uchovávání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim.Návrhy by měly stanovit odpovídající zdroje pro zajištění úzké spolupráce se Znalostním centrem ES pro biologickou rozmanitost (KCBD) a jeho vědeckou službou. Očekává se, že výzkumné akce přinesou cenné nové poznatky a údaje, které podpoří budoucí hodnocení IPBES a poskytnou pro ně informace.Společné výzkumné středisko může poskytnout odhady doplňování podzemních vod a příspěvku podzemních vod k proudění na základě hydrologického modelování v kontinentálním měřítku a zvážit testování metod vyvinutých v projektu pro účely posouzení ekosystémů závislých na podzemních vodách v kontinentálním měřítku.Mezinárodní spolupráce se středomořskými zeměmi je podporována.[1] Podzemní ekosystémy v širším smyslu zahrnují systémy tvořené organismy obývajícími podpovrchové prostory naplněné vodou, včetně sedimentů a hornin, hyporeické zóny pod řekami, rozhraní u pramenů a jezer a zóny od hladiny podzemních vod až po nejhlubší obyvatelné podmínky, jako jsou jeskynní vody. Tyto ekosystémy jsou otevřené systémy, které udržují přímé spojení s jinými vodními a suchozemskými ekosystémy.[2] https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/europes-state-of-water-2024 (v angličtině)[3] https://environment.ec.europa.eu/publications/proposal-amending-water-directives_en (v angličtině)[4] Viz například EMA (Evropská agentura pro léčivé přípra